We’ve updated our Terms of Use to reflect our new entity name and address. You can review the changes here.
We’ve updated our Terms of Use. You can review the changes here.

T​ř​í​dní sraz

by Ministerstvo popu

/
  • Streaming + Download

    Includes high-quality download in MP3, FLAC and more. Paying supporters also get unlimited streaming via the free Bandcamp app.

      name your price

     

1.
Adam 03:27
přichází první už pár minut před osmou sám adam je jeden z těch lidí co popíjí colu a s půlnočním přípitkem končí druhej den brzo řídí pak v půl třetí ráno je jedinej, kdo ještě mluví v klubu v centru města kde chlápci si užívaj pauzy od žen a dětí a nechtějí přestat hlavně že máme co jíst hlavně že máme kam utíkat a největší problém jsou ti který nemůžem dostat ven z hlavy hlavně že máme kde spát a že budem mít na co vzpomínat hlavně že jsme se tu sešli ve zdraví nad ránem vypráví o tom, jak v praze se každej hned ztratí v davu říká: život je krásnej, jen občas mám chvíle, kdy celý dny čekám na zprávu od slečny, která mi řekla, že prý by moc ráda byla s někým, jako jsem já ale nejsem to já hlavně že máme co jíst hlavně že máme kam utíkat a největší problém jsou ti který nemůžem dostat ven z hlavy hlavně že máme kde spát a že budem mít zas na co vzpomínat hlavně že jsme se tu sešli ve zdraví
2.
Anežka 03:46
takový to první nadšení když do města přijedou kapely padne na to celý kapesný a ty kapely jsou většinou špatný anežka přijde jako poslední ale do druhýho songu je uprostřed první řady a nepřemejšlí nad tím, co se smí a co už je možná trochu trapný je asi poslední člověk na světě, co ještě nosí stahovák, tričko s kurtem a roztrhaný boty stahovák, tričko s kurtem a roztrhaný boty stahovák, tričko s kurtem a roztrhaný boty forever růžovej punk krásný nultý léta na nic se nevyptávej ona se taky na nic neptá jednou v půlce ledna napad sníh a my s anežkou jeli na disko do sádku koupili si trávu od kluků z liťáku ale spíš to bylo seno a tabák pak říkala mi, že je ráda, že jsem s ní když polonahá brečela na zmrzlým obrubníku a kluci v bílejch tričkách a kopáky z repráků chtěli na ni v mínus pěti sahat pak odjela domů schoulená pod kapucí falešný tetování a dlouhý rudý vlasy falešný tetování a dlouhý rudý vlasy falešný tetování a dlouhý rudý vlasy forever růžovej punk krásný nultý léta na nic se nevyptávej ona se taky na nic neptá anežka pořád bydlí u mámy a na prázdniny jezdí vlakem do vsetína bude jí osmadvacet za pár dní a potřetí dodělává školu každej den vstává, dělá snídani každou noc po návratu domů pozhasíná na srazu stojí celej večer u jukeboxu a všem říká, jak je fajn být zase spolu a nemyslet pro jednou na chvíli na stárnutí vlastní byt, auto, práce, titul, přítel, děti, život vlastní byt, auto, práce, titul, přítel, děti, život vlastní byt, auto, práce, titul, přítel, děti, život forever růžovej punk krásný nultý léta na nic se nevyptávej ona se taky na nic neptá
3.
Týna 02:54
týna má na rukách pásky z fesťáků a náušnice vyrobený z mušlí z chorvatský pláže vlasy až po pás spletený párem rukou, který se staraj, aby bylo všechno na svým místě ptáci nad městem skládají křídla není čas na otázky nejhezčí holka z celý třídy má kam jít, má proč a má s kým plány na sudý dny, plány na lichý milion plánů na každej den v týdnu milion známých už dávno zapomněla na třetí místo v soutěži z češtiny barevný léto první deska klaxons a stáčenej tramín v parku ptáci nad městem skládají křídla není čas na otázky nejhezčí holka z celý třídy má kam jít, má proč a má s kým
4.
Olga 03:06
shánět garsonku do dvanácti tisíc není nikdy lehký olga to zažívá v životě poprvý od matury ji nikdo neviděl bez svýho štěstí starýho učitele hudební výchovy pár prvních vět, proč tu není s ní, co se stalo pak ticho a když už někdo s ní baví se tak radši jen o tom, jak v septimě v zemáku dostala kouli když řekla, že bangladéš leží v africe potom jí zazvoní telefon, trochu se zarazí, znejistí zeptá se: můžu to jít zvednout? a potom jen slyšíš, jak hlas se jí drolí: díky, že voláš doufám, že máš se líp než se mnou trochu se cítí jak zraněnej holub, co netrefí domů zpaměti neví a zapomněl mapu po osmi letech už ani se nezná, neví, kde začíná, končí jak kdyby byla člověk jen napůl a každá část jejího těla brání se svobodě chce už jít domů, ale i "domů" se mění jen tak se schoulit do tepla před krb, obejmout nohama druhý tělo, ale žádný tam není potom jí zazvoní telefon, trochu se zarazí, znejistí zeptá se: můžu to jít zvednout? a potom jen slyšíš, jak hlas se jí drolí: díky, že voláš doufám, že máš se líp než se mnou
5.
Ondřej 03:08
jedenáct let zpátky kouřili jsme v parku a pařili bulánky tajně v IVTčku a ondřej vždycky vyhrál, střílel hlavně holky a smál se jak šílenec a nosil tričko Korn a potom někdo zjistil že ondřej nemá tátu a nám to bylo líto, ale nechtěl o tom mluvit teď je seniorní branďák v nadnárodní firmě a ve volným čase píše motivační knížku pozdravuj v pátek večer mámu ještě než půjdeš slavit s třídou první sníh přišel dřív, než si přála kamarádkám říká, jak je na tebe pyšná jedenáct let zpátky kouřili jsme trávu a ondřej přines maxim a četl nám všem z článku o dvaceti cestách, jak udělat holku a smál se jak šílenec a nosil sparťanskou šálu a potom někdo zjistil, že má ondřej průser opil se u Slunce a osahával Kláru teď na sraz přijel v saku a ve svým vlastním autě a Klára sedí doma celých jedenáct let pozdravuj v pátek večer mámu ještě než půjdeš slavit s třídou první sníh přišel dřív, než si přála kamarádkám říká, že už bez tebe nic nemá pozdravuj v pátek večer mámu pozdravuj v pátek večer mámu pozdravuj v pátek večer mámu pozdravuj v pátek večer mámu
6.
Milan 03:33
co se to stalo s jeho obličejem ve vráskách na čele hoří strach co se to s jeho tváří děje co se mu honí v myšlenkách milan se s nikým nebaví milan se s nikým nebaví tohle je poprvý co opustil pokoj za čtyřicet dní v rukách má vepsaný mapy fiktivního města kde žijou lidi bez očí co to má na sobě za divnej plášť vypadá jak z vody, ale neodtíká kdyby se nepředstavil, ani ho nepoznáš kdybys ho nepozval, sám už by nešel nikam milan se s nikým nebaví milan se s nikým nebaví a když už promluví tak volá si taxíka domů do svýho pokoje uprostřed černé díry do svý skrýše v podkroví kde v parketách žijí poslední zbytky světla uvězněný ve škvírách a v náhodně poházených věcech něco umírá
7.
Bára 03:13
bára se vždycky zeptá, jak mi je kdyby šlo všechno podle plánu tak jsme si mohli s bárou připíjet společně promlčet noc k ránu báru teď vídám skoro každý den bydlíme od sebe pár bloků někdy to jednoduše nevyjde i když to stojí za ten pokus je mi fajn mám poslední dobou dost místa v peřinách je mi fajn mám poslední dobou dost místa v peřinách dva mínus ze čtvrtletky z chemie a první pusa pod jmelím některý věci prostě nesmyjem i když bychom tolik chtěli bára už na třídní sraz nepřijde lidi si domů tága volaj radši jí napíšu až další den i když je právě zrovna online je mi fajn mám poslední dobou dost místa v peřinách je mi fajn mám poslední dobou dost místa v peřinách když se mě bára dotkla poprvé měnil se letní čas na zimní v hodině, kterou sežral kalendář ve stopách vymazaných vteřin můžu si opakovat do krve že v neexistujícím čase neexistuje, co si nepřiznáš zbývá jen začít tomu věřit
8.
Matěj 02:07
můj nejstarší kamarád je matěj bilek hned ráno se vrací, nepočká ani do vánoc ale chtěl mě vidět, tak si udělat výlet vždycky trval na tom, že si můžem všechno říkat a pořád můžem ale už toho není moc a přímo proti nám pár cizích střelců na koksu a bar už zavírá až skončí mňága v jukeboxu myslel jsem si že je to láska můj nejstarší kamarád vypráví mi jak vzal slečnu z práce na procházku po nábřeží a teď neví co dál, ale bude to průser je zamilovanej snad nejvíc od septimy a dopíjíme staráč a za okny sněží a sněží a přímo proti nám pár cizích střelců na koksu a bar už zavírá až skončí mňága v jukeboxu myslel jsem si že je to láska
9.
Lucie 02:49
chvíli psala slogany pro lokální firmy chvíli byla sama a chvíli byla s někým různý lidi bývaj po pár letech jiný ale všechno bude dobrý na druhý straně řeky nehledá muže a nehledá děti a nemá pocit, že jí ujíždí vlak možná, že v třiceti, v pětatřiceti bude mluvit jinak, ale teď mluví tak v půl dvanáctý někdo ji prý slyšel plakat na záchodě přes zavřený dveře že žádnej z nás nechápe, jak jí je ale ve dvanáct už zase vypráví vtipy a pije tak, že by to do ní nikdo neřek a zpívá starý hity lucie chvíli byla blond, ale teď se za to stydí chvíli chtěla umřít a brala na to léky čas mění město a město mění lidi ale všechno bude dobrý na druhý straně řeky šest let na škole na mezinárodních vztazích chvíli žila v dánsku, že chtěla si to zkusit ale rychle jí došlo, jak jí všechno tohle schází i zlomený srdce jednou zahojit se musí v půl dvanáctý někdo ji prý slyšel plakat na záchodě přes zavřený dveře že žádnej z nás nechápe, jak jí je ale ve dvanáct už zase vypráví vtipy a pije tak, že by to do ní nikdo neřek a zpívá starý hity lucie
10.
Eliška 02:41
kolik už vlastně má let? jak se jí na světě líbí? co pro ni k vánocům máš? co všechno můžeš jí slíbit? svatební šaty na fotkách splývají z ramenou na zem krčíš se, kde jiní tlačí se dopředu ze slibů zbyly jen fráze dobrou noc a pak další den jak další rána mezi oči dobrou noc a pak další den jak další rána mezi oči neptej se, čí je to vina a ignoruj, co říkaj druhý vím, že je jasný, že nám se to od panáků snadno mluví svatební šaty na fotkách škrtí jak vězeňskej mundúr poslední kolečko otázek, než přijde čas a chuť na další rundu dobrou noc a pak další den jak další rána mezi oči dobrou noc a pak další den jak další rána mezi oči
11.
Jakub 02:39
moje jméno je jakub včera mi bylo dvacet devět všechny vás poznávám jen stěží a zapomínání se bojím a tak si kreslím mapu v měřítku jedna ku jedné tisíce papírových čtvrtek Praha na podlaze v pokoji jaká je šance, že se všichni kteří tam se mnou někde stáli jednou uvidí mýma očima? moje jméno je jakub mám hroznou radost, že vás vidím učím se žít sám vedle sebe a sklízet, co jsem zasel a tak si kreslím mapu se spoustou teček místo lidí kteří už ví, že někam patří kteří jsou bohatší než já jsem jaká je šance, že se všichni kteří tam se mnou někde stáli jednou uvidí mýma očima?
12.
Petr 02:36
tohle je petrovo naposled příští rok už se nedostaví cesty do rodnýho města berou mu čas kterýho moc nemá plánuje cestovat po světě plánuje starosti pustit z hlavy jeho slohovky na různý témata pořád prej visí na třídních stěnách jeho slečna má barevný oči je čestným hostem na třídním srazu všichni ji petrovi závidí, když tančí uprostřed místnosti sama po pátým panáku vzpomíná jak jsme na hodinách francouzštiny pili pod lavicí pivo, smáli se učitelce v tlustejch brejlích petr se plánuje oženit odjíždí na svoje třicátiny je to nejšťastnější kluk, kterýho znám petr to z nás zvládl nejlíp jeho slečna má barevný oči je čestným hostem na třídním srazu všichni ji petrovi závidí, když tančí uprostřed místnosti sama na sinjina hawka

about

Napsáno a nahráno mezi prosincem 2017 a listopadem 2018 v Liberci, Praze, Svitavách a na Mallorce.

credits

released December 14, 2018

Dominik Zezula - koncept, hudba, texty, produkce, zpěv (1-12), akustická kytara (2-4, 7, 10, 12)
Niko Jalauzidis - elektrická kytara (1-12), akustická kytara (1), basa (1-12)
Jan Nikendey - bicí (1-12)
Anna Žihlová - zpěv (1-4, 7-8, 12)
Alžběta Trusinová - zpěv (5, 9-10)

Martin Havlen & Resound - nahrávání, mix, mastering
Tomáš Havlen - nahrávání (5, 9-10)
Dominik Tyl - grafika, ilustrace
Anežka Nováková - art director

license

all rights reserved

tags

about

Ministerstvo popu Prague, Czechia

Vypsaná Mňága. Skladby, který zní tak, jak si pamatujeme z našeho dospívání. Žádný experimenty, ale čistej pop rock. Český texty. Po každý sloce refrén. Občas rychle, občas pomalu.

contact / help

Contact Ministerstvo popu

Streaming and
Download help

Report this album or account

If you like Ministerstvo popu, you may also like: